The Bass / Miami Beach’s Contemporary Art Museum

“Bass Museum of Art je jediné umělecké museum v této části města a najdete ho v prostorách domu třicátých let minulého století od Russella Pancoasta, známého architekta a zetě jednoho z místních “otců zakladatelů” Johna Collinse.  Bílá přístavba naroubovaná na původní budovu na Park Avenue pochází od japonského architekta Araty Isozakiho.” (Rough Guides)

BTB: Bass Muzeum, které bylo založeno roku 1963 a poté otevřeno roku 1964 pomocí sbírky od John a Johanny Bass se nachází na místě, kde bývala Miami Beach’s veřejná knihovna. Výstavy a kolekce se zde mění po jednom až třech měsících. Muzeum bylo uzavřeno kvůli rekonstrukci v roce 2015 a bylo znovu otevřeno teprve nedávno v 2017

Před muzeem nás přivítala veliká socha Uga Rondinona, která sahala do výšky nějakých 8 metrů. Velký balvany položený na sobě, každý v jiné barvě, od modrý, až po růžový. Velice neobvyklé dílo, ale náramně se hodilo do tohoto prostředí a oživovalo ho svými jasnými barvami.

BB: Ten Ugo Rondinone je fakt hodně uznávaný umělec a něco na tom jeho umění fakt je. Má jednoznačný rukopis, dobré nápady a rozhodně se nebojí monumentalismu, jak je vidět i na té venkovní realizaci. Bohužel jeho autorská výstava byla v této galerii jen několik měsíců před naší návštěvou Miami, tak jen malou vzpomínku, jak vypadaly jeho instalace:

… a jeho snad nejslavnější věc – okna s barevnými zrcadly s názvem ” The Edge of Euphoria”

BTB: U recepce byla menší kavárna a naproti ní instalace od Pascale Marthine Tayou. Celá stěna byla pokrytá LED obrazovkami a na každé z nich bylo napsáno vítejte v různých jazycích. Skvělá instalace, jediný co mě zamrzelo bylo, že na češtinu se tam místa nedostalo ☹

BB: … ano známá, hodně publikovaná věc v časopisech o moderním umění.

BTB: Toto muzeum mělo dvě patra a mě osobně přišlo první patro více naplněné zajímavými pracemi, než v druhém patře kde se více soustředilo na módu. Hned v prvním patře oslovilo nejen mě, ale i tátu dvě neobvyklá díla. První, které více zaujalo mě, byla iluze nekonečného prostoru od Sanford Biggers – Poteau Mitan. Dal jedno zrcadlo na zem a jedno na strop. Bum, hotové dílo. Lidé se mohli po zrcadle projít, i když bylo malinké a obdivovat tuto iluzi. Není k tomu moc čeho bych dodal, bylo to zajímavé a u toho bych i skončil.

BTB: Druhé dílo, které více oslovilo tátu bylo Petrified Petrol Pump od Allora & Calzadilla, což jak podle názvu byla zkamenělá benzínová pumpa. Velice neobvyklé ale vtipné dílo, řekl bych. Rozhodně mě mile překvapilo a mého tátu 10xkrát víc. Prohlíželi jsme si to nejméně deset minut, než jsme šli dál. Allora & Calzadilla’s „techno-fosílie“ se nám oběma velice líbila a je to stále jedno z děl, které si nejvíce pamatujeme z Miami Beach.

BB: Fakt naprostá bomba! Skutečné umělecké dílo s vysokou přidanou hodnotou v metafoře, symbolice a vysoké pracnosti provedení. Při prvním pohledu bezpochyby ohořelý benzínový tankovací stojan. Jakmile začnete studovat detaily, jako tlačítka, displej, hadice k pistolím, tak se začnete podivovat nad tím, jak to, že to ten žár neroztavil? Pak si přečtete cedulku a oněmáte – Vyřezáno z lávového kamene !!!! Pak teprve pochopíte, jak je to úchvatné, až mrazilo, úplně jsem si představoval ty plameny a žár, který to zachvacovalo, moc působivé. Vidíte co může vzniknout ze spolupráce Američana a Kubánce …

BTB: Poté jsme šli prohlédnout si druhé patro. Móda není zrovna mým šálkem čaje, ale pokud pro vás je, tak rozhodně by vám neuškodilo prohlédnout si to 😊.  Zde je pár fotek jak to vlastně vypadalo.

BB: Tak na tom druhém patře mne narozdíl od Bóži nejvíce oslovil oděvní návrhář, který navrhuje takové hezké, hodně barevné oblečení inspirované asi tradiční cikánskou, nebo rumunskou kulturou, ale nahoře bez … Úplně si dokáži představit, jak jsou takhle oblečeny všechny devčata třeba na Václaváku – supeeer … 🙂

BB: Bohužel jsme měli trochu smůlu na méně zajímavé dočasné výstavy, ale určitě návštěva stála za to. Jinak dodatek v názvu galerie “contemporary” je pro toto muzeum skutečně výstižný.

BTB: Abych to uzavřel, myslím si, že Bass má potenciál a prostory na skvělé ukázky děl, avšak ty nynější, které jsme s tátou prošli, neměly na nás tak veliký vliv, jako u jiných galerií. Jak jsem však říkal, pokud bych měl větší sklony k módě, rozhodně bych si cenil tuto návštěvu více.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *